Nevadí

Wabi Daněk

1:NGapůl jako hrou a nDapolovic vážně,
čerstvou mCaturitou zmužnělGý,
chtěl jsi dobýt svět, a svDět se tvářil vlažně
na tvý bCubnování nesmělGý,D 
hlGavu plnou věd a nDadějí svý mámy,
zkoušky přFijímací, pCotom pGádD,
znGalosti jsi měl, cos' nDeměl, byli známí,
takže lCitujeme, za rok snGad,
Ama tehdy pE+oprvé jsi řAm7ekl: nevDadí, zase bGude líp.
2:Pomalu šel rok, a zase stejná škola,
čekáš předvolání každej den,
předvolání máš, a na něm: vlast tě volá,
takže za dva roky s úsměvem,
dva roky vzal čert, a za nějakej týden
stojíš na radnici s holkou svou,
bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde,
kde tvý nebetyčný plány jsou,
a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
3:Neměli jste byt a vlastně ani prachy,
prej, že ve dvou se to táhne líp,
jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy,
starej dvoupokoják - špatnej vtip,
tak jste žili rok v tý supertěsný kleci,
vzteky vysušení jako troud,
potom jeden den si žena vzala věci,
další připomínky řešil soud,
a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
4:Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou,
se tě nedotýkaj', byl jsi bit,
všechno už jsi vzdal a postavil se stranou,
vzal sis dovolenou, chceš mít klid,
osamělý dům u rychlíkové trati,
oči za záclonou zapranou,
vlaky jedou dál a málokdy se vrátí,
život nemá brzdu záchrannou,
tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:38:21.456+00:00
Výsledky hledání: